Se sondou Phoenix, která před pěti měsíci začala svou průzkumnou misi na Marsu, se dnes podařilo americkým vědcům znovu navázat kontakt. Stalo se tak po téměř dvou dnech ticha, kdy sonda na signály ze Země neodpovídala. Nyní odborníci doufají, že se jim Phoenix podaří udržet v provozu ještě několik týdnů. Oznámilo to řídící středisko mise amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) v Kalifornii.
Ubývající sluneční světlo v důsledku marsovské zimy a prašné bouře trvající téměř celý týden způsobily, že baterie sondy neměly možnost se náležitě dobít. Phoenix nereagoval na signály ze Země ani ve středu, ani ve čtvrtek. Bylo zřejmé, že kvůli nedostatku energie se sonda začátkem týdne sama uvedla do klidového stavu. Vědci se obávali, že se z něj již nedostane a že životnost sondy definitivně skončila.
„Věděli jsme, že to musí přijít, ale doufali jsme, že se nám to podaří ještě odsunout,“ řekl podle agentury AP vedoucí mise Barry Goldstein z Laboratoře tryskového pohonu (JPL), která je součástí NASA. „Nyní si myslíme, že se nám to podařilo,“ dodal.
Phoenix má naprogramován takzvaný Lazarův mód, který mu umožňuje oživit kontaktní funkce, jakmile získá trochu energie. Ani ten sice nemůže fungovat věčně, dnes však zřejmě ještě pomohl. Na středeční a čtvrteční signál se Země sonda ještě nezareagovala, po dnešním přeletu řídící marsovské družice Odyssey nad polární oblastí však Phoenix signál „ještě žiju“ dal. Poté se ale opět uložil na 19 hodin do „spánku“, aby dobil baterie. Technici NASA doufají, že za této situace se minimální život sondy podaří udržet snad ještě několik týdnů.
Od zahájení mise v květnu odváděl Phoenix po celé tři měsíce špičkovou práci, když mu dostatek energie získané ze Slunce umožnil shromáždit dostatek vzorků a analyzovat je. Původní plány NASA předpokládaly, že sonda bude pracovat aspoň čtvrt roku, pak se ale ukázalo, že technika zatím vzdoruje své „smrti“ a misi je možné i přes krajně nepříznivé klimatické podmínky polární oblasti rudé planety prodloužit.
V posledních dnech se ale povětrnostní podmínky na Marsu dále výrazně zhoršily, noční teploty klesaly pod minus 141 stupňů Celsia a denní nepřekročily minus 50 stupňů Celsia. Šlo o vůbec nejnižší teploty během celé mise. Phoenix navíc musel čelit i další nepřízni v podobě písečných bouří, které ho připravily o velkou část energie.
Ukončení činnosti Phoenixu očekávali specialisté z NASA v poslední době každým dnem. I tak lze ale misi považovat za obrovský úspěch. Hlavním přínosem sondy je, že prokázala vrtáním ve zmrzlé půdě planety stopy vody, i když spíše z doby minulé. Právě voda je podle vědců základním předpokladem pro vznik jakékoli formy jednoduchého života. Podle dílčích poznatků mohla být čtvrtá planeta sluneční soustavy dostatečně vlhká a teplá asi miliardu let, poté se ale podmínky pro život začaly zhoršovat. Nynější Mars je studený a suchý.
Kromě toho ale sonda prokázala v marsovské půdě existenci perchlorových solí, které jsou silně jedovaté. To podle vědců značně snižuje šanci narazit na Marsu na stopy života. Phoenix také prokázal, že marsovská půda je celkově zásaditější, než se očekávalo, a objevují se v ní stopy hořčíku, sodíku, draslíku a dalších prvků.
Phoenix přistál na Marsu 25. května po letu dlouhém 680 milionů kilometrů a od té doby předával na Zem vědecké informace.
Zdroj: ik čas mik