42: Odpověď na život, vesmír a vůbec?

Když Douglas Adams v roce 1978 poprvé představil světu Stopařova průvodce po Galaxii, zřejmě netušil, že číslo 42 se stane nejdiskutovanější odpovědí v dějinách lidstva. Superpočítač Hlubina myšlení po sedmi a půl milionech letech výpočtu oznámil, že odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec je prostě 42. Bohužel se ukázalo, že otázku nikdo nezná. A tak se zrodila legenda.

Jak přesně zněla otázka?

Otázka nikdy nebyla určena. To je právě pointa celé zápletky. Hlubina myšlení oznámil, že odpověď je 42, ale když se ho ptali na přesné znění otázky, odpověděl, že to nikdo neví. Aby se zjistila, musel být sestrojen ještě složitější počítač – Země. Ale těsně před dokončením výpočtu byla planeta zničena Vogony kvůli stavbě hyperprostorové dálnice. Proto otázka nikdy nebyla odhalena.

V jednom díle Arthur Dent zkusí náhodně vytáhnout písmena ze sáčku Scrabble a sestaví otázku „What do you get if you multiply six by nine?“ (Co dostanete, když vynásobíte šest devíti?), což dává 54. To je matematicky správně, ale v kontextu scény zjevně „špatně“. V knize je tato věta součástí absurdní situace, kdy Arthur Dent, hlavní hrdina, tápe, proč je odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec „42“.

Jde tedy o vtip, který zdůrazňuje absurdní povahu celého příběhu a ukazuje, že výsledek (54) je „špatný“ v tom smyslu, že nemá nic společného s očekávanou odpovědí na záhadnou otázku života. V tomto kontextu je „špatně“ spíše vtipně absurdní než doslovně matematicky nesprávné. To jen podporuje absurditu celého vtipu.

Má to hlubší význam?

Ne. A to je na tom to nejlepší! Sám Adams později přiznal, že číslo vybral náhodně: „Byla to vtipná číslice. Jenom obyčejné, malé číslo. Vybral jsem si ho. Binární znaky, base 13, tibetské mnišské skripty – to všechno je jen totální nesmysl. Seděl jsem u stolu, díval se z okna do zahrady a pomyslel si: ’42 působí pěkně‘.“

Přesto se fanoušci po celém světě snaží najít tajné poselství. A nutno říct, že některé teorie jsou natolik šílené, že by si je snad i sám autor mohl oblíbit.

Matematika, věda a ASCII kódy

Matematici si všimli, že 42 je součet prvních šesti sudých čísel (což jistě musí něco znamenat, i když nikdo neví co). V binární soustavě je to 101010, což zní přinejmenším hypnoticky. V ASCII tabulce odpovídá číslo 42 hvězdičce (*), což je univerzální symbol pro cokoliv – tedy i pro odpověď na všechno!

A co fyzika? Některé hypotetické modely vesmíru obsahují číslo 42 v rovnicích o expanzi vesmíru. Náhoda? Adams by nejspíš řekl: „Ano, přesně tak!“

A co když jde o smrtící teplotu?

Podle mojí teorie jde o to, že 42 °C je teplota, při které lidské tělo přestane fungovat. Co když tím Adams naznačoval, že odpovědí na život je vlastně jeho konec? Že pravá odpověď na všechno je: Stejně jednou umřeme, tak co se s tím trápit?

I kdyby to byla pravda, Adams o tom rozhodně nevěděl. Kdyby mu někdo tuto teorii o tom, že 42 je smrtelnou teplotu pro člověka – a tedy je to základní otázka života, přežití člověka a jeho vnímání celého vesmíru, pravděpodobně by se usmál, usrkl čaje a řekl: „Ano, přesně to jsem měl na mysli celou dobu! Jsem rád, že jste na to konečně přišli!“ – samozřejmě s ironickým podtónem.

Proč by se to Douglasovi líbilo?

Douglas Adams miloval absurdní humor a rád si dělal legraci z lidské potřeby hledat význam tam, kde žádný není. Číslo 42 bylo vymyšlené náhodně, ale fanoušci na něj neustále hledají složité interpretace – přesně takový druh intelektuálního chaosu by Adams pobavil.

Adams měl slabost pro vědu a filozofii, ale také pro jejich absurdní aspekty. Byl by nadšený, že lidé jeho vtip stále analyzují, i když sám říkal, že žádný hlubší smysl neexistuje.

Číslo 42 je dokonalý vtip. Je absurdní, záhadné a zároveň tak obyčejné, že se ho každý snaží pochopit. Adams tím možná nechtěně dokázal, že lidé si vždycky budou klást otázky, i když odpověď už dávno mají .

A tak se dál ptáme: Proč 42? Co tím chtěl básník říct? A hlavně – kde, sakra, dostanu ručník?

---

Douglas Adams a Stopařův průvodce po Galaxii

Douglas Adams (1952–2001) byl britský spisovatel, humorista a scenárista známý především díky sérii Stopařův průvodce po Galaxii (The Hitchhiker’s Guide to the Galaxy). Původně začala jako rozhlasová hra pro BBC (1978) a později vyšla jako knižní série, která se stala kultovní klasikou sci-fi humoru.

Knihy sledují dobrodružství Arthura Denta, obyčejného Brita, který přežije zničení Země díky svému příteli Fordu Prefectovi – mimozemskému reportérovi píšícímu pro Průvodce, což je intergalaktická encyklopedie. Série je plná absurdního humoru, parodií na filozofii, technologie a byrokracii.

Douglas Adams na Wikipedii
Stopařův průvodce po Galaxii na Wikipedii

RN