Budoucnost ekonomiky ještě dystopičtější, než si myslíte

Ekonomika sotva přežila Covid. Nepřežije to, co přijde příště. Je stávající inflace jiná než „normální“ inflace poháněná jen obvyklým růstem mezd či přiléváním peněz do ekonomiky? Zda se, že ano. Autor zastává názor, že jde o tzv. „exogenní šok“ v ekonomice a poukazuje na to, že čím více je ekonomika chamtivá, tím horší horší budou dopady budoucích šoků.

Nedávno se mi stala zvláštní a podivná věc. Chtěl jsem si koupit nějaké věci – AV vybavení, protože si myslím, že začneme natáčet podcasty a videa. Rád ale dělám věci profesionálně, takže jsem si řekl, že investuji do profi zvukových karet, mikrofonů a tak dále. Opravdu jsem netušil, jak hluboká králičí nora to je – nebo jak drahé tyto věci mohou být.

Napsal jsem pár obchodům a zběžně se zeptal, jakou nejlepší nabídku mi mohou dát. Na odpověď jsem nebyl připraven. Byla nepříjemná. Dostal jsem dlouhé výlevy, podivně arogantní, víceméně na mě hřímaly. Jak se opovažuji žádat o slevu! Copak jsem nevěděl, jak jsou objednávky zavalené! Co jsem si myslel? Kdo jsem vlastně byl, John Mayer? Lionel Richie! Můj Bože! Možná, jen možná, kdybych si chtěl objednat zboží za 50 tisíc místo pouhých pěti – což je zjevně málo -, napadlo by je být na mě milí. Jinak na to zapomeňte.

Teď mě to překvapilo – a trochu urazilo -. Věřím v to, že je třeba být na zákazníky milý. Zapomněl jsem, že způsoby amerického podnikání jsou o chamtivosti, chamtivosti, chamtivosti. Nemělo mě to překvapit, když to vím. A přesto jsem byl – nebyl jsem připraven na to, že budu přijímat podivně agresivní reakce z obchodů, kde jsem se právě snažil koupit věci, a to pěkně drahé věci (LA Pro Audio, dívám se na tebe).

O tom všem jsem se zmínil své mladší sestře, alias šéfredaktorce. A ona řekla: „No jo, přemýšlej o tom.“ Přemýšlel jsem a pak mi to všechno dávalo dokonalý smysl.

Proč se ke mně v AV obchodech chovali tak hrubě, tak podivně nepřátelsky – když v normálních časech by měli být rádi, že dostanou poměrně značnou zakázku v hodnotě asi 5 tisíc dolarů? Tohle není normální doba.

A to, co se teď děje s globální ekonomikou, nám dává malinký náznak i o budoucnosti.

Vítejte ve velkém nedostatku roku 2021. Čeho je nedostatek? Lepší otázka zní: čeho není? Všechno AV vybavení, na které jsem se díval – kamery, zvukové karty, mikrofony a tak dále – tyto věci jsou zálohovány na měsíce. Ale stejně tak je na tom mnoho, mnoho dalších věcí. Jídlo, auta, elektronika všeho druhu, oblečení. Stejného trendu jsem si nedávno všiml i v naprosto nesouvisející oblasti: Chtěl jsem své milované ženě koupit boty, které si přála, a malý náramek jako dárek za to, že, no, prostě přežila být lékařkou během Covidu. Neměla jsem štěstí. Vyprodáno.

Nedostatek, který zmítá ekonomikou, tlačí ceny dramaticky nahoru – a to podivně. Například ceny ojetých aut letí vzhůru. Oblečení a potraviny dramaticky zdražily, pokud vím. A samozřejmě elektronika – no, hodně štěstí při jejím shánění.

Ale to není inflace. Promiňte, ekonomové z křesel. Vím, že američtí mudrlanti se na toto téma rádi vážně vyjadřují – ale mýlí se. Inflace je „mzdová cenová spirála“. Tohle je něco velmi, velmi odlišného. Váš příjem se nezvyšuje, alespoň ne zdaleka tak jako ceny. A ceny rostou kvůli tomu, čemu ekonomové říkají „exogenní šok“ – čin boží, nebo v tomto případě alespoň čin lidský.

Jedná se o katastrofické nedostatky. Jsou způsobeny tím, co Covid udělal s globálními dodavatelskými řetězci. Stalo se to nějak takto – zjednoduším to, aby to bylo snadno pochopitelné. Zhruba na rok se svět ponořil do výluky. Poptávka po mnoha a mnoha věcech se zastavila. Maloobchodní prodejny byly přílivovou vlnou zavřeny. A pak, jakmile byla výluka zrušena, začala poptávka stoupat. Ale v té době už byly globální dodavatelské řetězce – které fungují na principu „just in time“ – rozvrácené, příliš dlouho odstavené a neschopné znovu zvládnout normální úroveň přání a potřeb.

Možná to nezní jako velký problém, ale je to tak. A to hned z několika důvodů. Zaprvé, mnoho podniků reagovalo tím, že začalo vydělávat. Jistě, malé a střední podniky si pravděpodobně budou muset nějakou dobu účtovat vyšší ceny, aby se jim vrátily ztracené příjmy. Ale velké, zavedené korporace to nedělají. Vezměme si opět můj příklad s profesionálními AV obchody. Jejich poptávka ve skutečnosti nikdy nepoklesla. Mají ale bonanzu – obrovské množství nevyřízených objednávek na zboží, které doslova nelze dodat dostatečně rychle. Takže na to reagují tím, že si účtují plnou cenu – což je něco, co se v tomto odvětví stává jen zřídka, zřídka.

Přemýšlejte o tom, jak je zvláštní, že elektronika zdražuje – po celá desetiletí jen zlevňovala. Je to poprvé v mém dospělém životě, kdy se ceny věcí, jako jsou televizory, fotoaparáty, počítače a kdovíco ještě, zvýšily.

To je také důvod, proč na mě byli tak hrubí. Jak jsem se opovážil požádat o malou, obvyklou 10% slevu?! Je to tak – nejsem T-Pain. Neutrácím milion dolarů. Ale na tomto trhu je to ten, kdo dostává privilegia. To je druhý problém – nedostatek prohlubuje existující nerovnosti. Bohatí a mocní přeskakují frontu, nebo platí to, co požadují spekulanti, nebo obojí. Ale naše ekonomiky jsou už tak značně nerovné – nedostatek je jen prohloubí, zejména pokud chápete, že nejde o inflační mzdově-cenovou spirálu, ale o víceméně plošnou náhlou explozi cen díky exogennímu šoku v podobě globální pandemie.

Ale tento „exogenní šok“ – v žargonu ekonomů katastrofa, boží zásah – je pouze prvním z mnoha a mnoha, které přijdou.

Přibližme si tedy nyní Covid – a pochopme, že šok v rozsahu Covidu vyvolal explozivní, náhlý a celohospodářský růst cen, který bude snižovat životní úroveň po dobu příštích zhruba deseti let. Můžete si dovolit platit za stejné věci 20, 30, 40 % – aniž by se váš příjem výrazně zvýšil? Tam se nachází a bude nacházet většina ekonomiky a ne, neznamená to, že se váš život stane dostupným, když se minimální mzda zvýší ze 7 na 12 dolarů, jen se život stane o něco méně nedostupným.

Covid roztrhal globální ekonomiku na kusy – ale další vlna otřesů, která nás čeká, bude mnohem, mnohem větší. Přemýšlejte o změně klimatu. Elektronika už byla drahá kvůli nedostatku mikročipů, protože Covid zvýšil poptávku, ale pak došlo k požáru u jednoho z hlavních dodavatelů mikročipů na světě.

Co udělá změna klimatu? Způsobí megapožáry, megazáplavy, megatyfuny. A přesto je výroba věcí v naší civilizaci stále více centralizovaná. Vaše iPhony pocházejí z několika megatováren, stejně jako všechny ty velké televize, auta, dokonce i léky, potraviny a oblečení. To odráží megakorporace, které na všech těchto výrobcích vydělávají megazisky – centralizace výroby odráží centralizaci zisků.

Jeden požár zničil továrnu, která dodává většinu světových mikročipů. A teď si představte, co se stane, až se klimatické změny zintenzivní a megapožáry, megazáplavy a megatyfuny se stanou normou. Celá tato centralizovaná výroba je vážně ohrožena. Možná letos shoří továrna na iPhone, možná příští rok továrna na Teslu. A tak dále.

Ale to – masivní ohrožení výroby – je jen jeden z efektů. Je tu také masivní a zvýšené riziko pro distribuci. Vzpomeňte si, jak rychle Covid uzavřel distribuci – to je jeden z důvodů, proč jsou teď věci dražší. Posílat věci loděmi, letadly a kamiony je v době výluk a kontrol atd. obtížnější. Ale teď si představte, co se stane, když megatyfun vyřadí tuhle přepravní trasu nebo tuhle flotilu superletadlových lodí. Nebo co se stane, když megapovodeň zneprůjezdní celý region, kterým musí výrobky projíždět. Nebo co se stane, až se začnou topit přístavy.

Začínáte si dělat obrázek.

Věci bereme jako samozřejmost. Získáváme je snadno, lusknutím prstu, klepnutím na tlačítko. Druhý den se objeví nějaký náhodný chlápek v dodávce „Prime“ – a je to tady. Ten svět teď končí – ale podivným, paradoxním způsobem. Doručovatelů bude hodně, protože dobrá pracovní místa se z ekonomiky vyprazdňují – ale zároveň bude i nedostatek a vy si nebudete moci objednat zboží, které vám doručí, stejně jako teď.

To je na hony vzdálené světu, na který jsme – alespoň na bohatém Západě – zvyklí. Jsme příjemci této globální ekonomiky – a jsme zvyklí chodit do megastorů velikosti stadionů, kde jsou na regálech vysoko naskládány všechny možné druhy výrobků. Ani se neptáme, jestli by to takhle mělo ve světě vypadat. Prostě bereme jako samozřejmost, že to tak je.

Jinými slovy, jsme zvyklí žít v průmyslové civilizaci. Věci se vyrábějí v obrovských továrnách, dopravují se k nám v obřích kontejnerech na mohutných superletadlových lodích o velikosti malých měst a tam se skladují v megastorech o velikosti malých měst. Jsme rozrušeni, znepokojeni, vyděšeni, když se to všechno najednou změní – odtud pramení ziskuchtivost a hromadění, obojí z doby Covidu. To vše nyní končí.

Svět, ke kterému se nyní blížíme – budoucnost, do které přicházíme – je svět, kde je výroba i spotřeba mnohem, mnohem méně jistá. V jistém smyslu je to dobrá zpráva. Příliš rychle vyčerpáváme zdroje planety, zneužíváme ji, vykořisťujeme. Musíme zpomalit. I kdyby to mělo být formou megapožáru, megatopně a megatyfunu, které přetrhají naše civilizační dodavatelské řetězce jako větvičky.

Problémy jsou však trojího druhu. Zaprvé to znamená, že se k lidem nedostane základní zboží – mluvíme o věcech jako léky, potraviny, voda. Nejen o elektronice, kterou potřebuji ke svému relativně privilegovanému životu. Tento nedostatek bude mít skutečné a trvalé dopady, a to vážné. To mě přivádí k druhému problému, kterým je, že dopady těchto nedostatků nebudou rovnoměrně nebo spravedlivě rozloženy. Nejvíce budou trpět ti, kteří jsou již bezmocní. Kdo nebude mít čistou vodu a čistý vzduch? No, pravděpodobně lidé na spodních příčkách žebříčku.

Třetí problém je však možná ten největší, a tím se dostávám na začátek kruhu. To vše odráží určité rozdělení moci.

Kdo během pandemie zbohatl? Miliardáři. O více než 50 %. Proč? Protože mohli šíleně profitovat. Ceny na Amazonu, pokud vůbec, vzrostly – jak o tom hovořil Matt Stoller. To proto, že Amazon měl v době rozvratu megamonopol. Proto se Bezos z mega bohatého stal ohromně bohatým.

To mě přivádí zpět k inflaci. Ne, tohle není inflace – „mzdová“ část „mzdové cenové spirály“ se stále drží na rovné úrovni. Tohle? Tohle je nerovnost, která se zvětšuje na úroveň, která by rozplakala i Řím. Zbohatli jste během pandemie? Já si to nemyslím. Bezos, Gates, Zuck a Buffett ano. A stále jsou.

Pokud chápete vše výše uvedené, dojdete k chmurnému závěru. Desetiletí katastrof, kterým nyní čelíme – klimatické změny ve 30. letech, masové vymírání ve 40. letech a konečný kolaps našich ekologií v 50. letech – způsobí, že se nerovnost ještě prohloubí. Miliardáři během Covidu zbohatli – a ještě více zbohatnou na klimatických změnách, pak na masovém vymírání a následně na ekologickém kolapsu. Stanou se z nich první trilionáři na světě a pak možná dokonce první kvadrilionáři na světě.

Proč tomu tak je? Protože všechny tyto vlny katastrof způsobí obrovské exogenní šoky. Vyvolají nedostatek a narušení dodavatelského řetězce a masivní pokles výrobní kapacity. Ale svět bude stále potřebovat věci – elektroniku, oblečení, léky, dřevo. Ti, kdo mají moc a peníze – miliardáři – si budou pěkně sedět. Budou moci využít monopolů, které si již vybudovali, k tomu, aby vydělávali tak, jak to svět ještě neviděl.

Dokážete si představit svět, který by požadoval základní zboží – jen aby se setkal s jeho obrovským nedostatkem – a všechny jeho zdroje by byly v rukou několika miliardářů? Ti se chystají zvedat ceny tak tvrdě a rychle, jak jen to půjde – a zvětšovat své jmění. Já to vím – a vy to víte – protože přesně to právě udělali. Pokud mi nevěříte, nezapomeňte, že Bill Gates je klíčovým důvodem, proč svět nemá bezplatné vakcíny, které lze vyrobit kdekoli, nebo že Zuck je klíčovým důvodem, proč demokracie umírá, nebo že Bezos je klíčovým důvodem, proč vůbec nemáme fungující globální ekonomiku. A tak dále. Miliardářem se nestaneš tím, že máš fungující duši nebo rozum – musíš být tak trochu sociopat na prvním místě.
(Pozn. rn, myslím, že tady už přestřelil)

Vlny katastrof, které se k nám blíží, budou největší v dějinách lidstva – a rozpoutají také největší vlnu ziskuchtivosti v dějinách lidstva. V loňském roce jsme si mohli vyzkoušet, co se stane, když státy postihne nedostatek základních potravin – ceny prudce vzrostou a megabohatí neuvěřitelně rychle zbohatnou, protože kontrolují výrobu, distribuci a dodávky základního zboží v ekonomice.

A teď si představte, že celý svět má stále větší nedostatek základních věcí – oblečení, elektroniky, potravin, vody, vzduchu, samotných peněz – protože zboží se nedá vyrobit, produkovat, distribuovat tak snadno, tak rychle a efektivně jako dříve. Každý rok se zavírají továrny, přerušují se dodavatelské řetězce, selhávají distribuční sítě, zavírají se obchody – letos jsou to megapožáry, příští rok je oceán nepřekročitelný a tak dále.

Co se v takovém světě děje? Dějí se tři věci.

Zaprvé, na těchto výpadcích se vydělávají obrovské, obrovské zisky.

Protože za druhé, ceny astronomicky rostou, a ne, to není inflace, protože váš příjem nikdy neroste tak rychle, aby tomu odpovídal, a tak chudnete.

To vede za třetí – k pocitu nespravedlnosti a zoufalství, který pohání rostoucí extremistická hnutí, vede ke ztrátě víry v demokracii, instituce, lidi, jeden druhého, budoucnost. Třesk. A je po sousedství.

Tak se hroutí civilizace. Jsme na této cestě. Covid nám dává jasnou lekci. Nebyli jsme připraveni na takovou relativně malou katastrofu – miliony lidí zemřely, další miliony ještě zemřou, vy jste zchudli, miliardáři zbohatli, fašisté povstali. Zní to jako budoucnost, kterou chcete?

A teď si vezměte další vlnu katastrof – klimatickou, vymírání, ekologický kolaps – a představte si, o kolik rychlejší a tvrdší budou úplně stejné dopady, od smrti a utrpení přes nerovnost, to, že reálně zchudnete bez ohledu na to, jak moc budete pracovat, zatímco miliardáři zbohatnou, až po destabilizaci společnosti na frakce nadřazenců, šílenců a fanatiků, zatímco počet rozumných lidí jako by se zmenšoval.

Budoucnost? Bude hodně podobná té loňské, jen mnohem, mnohem horší, v pulzujících vlnách zkázy, přerušovaných krátkými nádechy zdánlivé normálnosti – jen tolik, aby vás ukolébala ke spánku – protože svět neexistujících systémů a institucí, jen miliardářů profitujících z bídy, smrti, zkázy a kolapsu, je také světem sílící ekonomické, sociální a politické křehkosti, až k totální implozi.

Covid je nácvikem budoucí katastrofy. Dobrá zpráva je tato: Jsou věci, které bychom se měli naučit, o tom, jak rychle a tvrdě dochází ke kolapsu, jak křehké jsou naše společnosti, ekonomicky, sociálně, politicky, kulturně. Stačí pár měsíců pandemie – a prasknou jako větvičky. A jestli si myslíte, že teď je všechno „normální“, tak mi klidně znovu řekněte, proč platíte o 30 % víc za stejné věci – zatímco miliardáři, kteří mají víc peněz, než za deset životů utratí, jich hromadí ještě víc. Miliardáři, kteří by mohli několikanásobně ukončit pandemii, ale nehnou ani prstem.

Jak jsem řekl: poučení pro příště. Špatná zpráva? Stále se z nich nepoučujeme.

Umair Haque
upír
červen 2021
Zdroj: https://eand.co/the-future-of-the-economy-is-even-more-dystopian-than-you-think-14342f2f7fe4

---

Poznámka pod čarou (rn)

„Pokud se podíváme za hranice pandemie, je pravděpodobné, že světová ekonomika by se nevrátila k tomu, čím bývala.

Za prvé, velký a nerovnoměrný dopad na ekonomiku poskytuje silné podněty pro alokaci zdrojů. Ta odvětví, která jsou závislá na osobních interakcích, která byla pandemií zasažena nejvíce, mohou čelit zdlouhavějšímu zotavování a klesajícímu podílu na produkci (viz. Rees (2020)).

Mezitím by vítězná odvětví z pandemie mohla těžit z trvalého přesuny preferencí, např. směrem k vedení virtuálních schůzek a práci z domova.
Pandemie také neúměrně zasáhla menší podniky a nízkopříjmové skupiny, které by mohly mít dlouhodobé důsledky pro vyhlídky na zaměstnanost a rozdělení příjmů (viz Yonzan et al. (2020)).

Pandemie by také mohla zanechat trvalé stopy v přesvědčení lidí a ovlivnit jejich chování ještě dlouho po jejím odeznění. Kozlowski et al. (2020) tvrdí, že vzhledem k tomu, že pandemie je natolik vzácná, jakmile k ní dojde, její vnímaná pravděpodobnost skokově vzroste a přetrvává. A protože pandemie urychluje alokaci zdrojů a zastarávání kapitálu, mohou obavy z budoucích pandemií mít významný vliv na dnešní rizikovou prémii a investice. Odhadují, že tato „víra“ by mohl vyvolat dlouhodobé náklady desetkrát vyšší než krátkodobá ztráta HDP (pozn. rn – z restriktivních pandemických opatření). V neposlední řadě by pandemie mohla vrhnout dlouhý stín na politické prostředí na dlouhá léta, ne-li desetiletí.“

Zdroj: BIS Working Papers No 959 Macroeconomic effects of Covid-19: a mid-term review by Phurichai Rungcharoenkitkul Monetary and Economic Department August 2021 https://www.bis.org/