Změna klimatu již dopadá na inflaci v eurozóně. Výzkum ECB odhaduje, že extrémní letní vedra v roce 2022 zvýšila růst cen potravin v Evropě po uplynutí jednoho roku, tj. v roce 2023, přibližně o 0,7 procentního bodu (viz graf A).[12] Teplejší letní počasí může ovlivnit také růst cen služeb, a to například prostřednictvím dopadu do cen potravin nebo citlivosti služeb souvisejících s cestovním ruchem Chci vědět více…
Rubrika: Změna klimatu
Výraz globální oteplování, resp. změna klimatu, je v současnosti používán především pro poslední oteplování, které započalo na začátku 20. století a projevuje se jednoznačným a pokračujícím růstem průměrné teploty klimatického systému Země a které je, dle názoru většiny vědců, silně ovlivněno aktivitami člověka. K většině oteplování (90 %) od roku 1971 došlo v oceánech. Přestože oceány hrají dominantní roli v akumulaci energie, termín „globální oteplování“ je také používán pro zvyšování průměrné teploty vzduchu a povrchových vod. Od počátku 20. století došlo k nárůstu teploty vzduchu a povrchových vod o 0,8 °C, z toho asi dvě třetiny nárůstu nastaly od roku 1980. Každé z posledních tří desetiletí bylo postupně na povrchu Země teplejší, než jakékoli z předcházející desetiletí od roku 1850. Postupně dochází k zpřesňování vědeckého chápání příčin globálního oteplování. Vědecký panel IPCC vydává v pravidelných šestiletých cyklech tzv. „hodnotící zprávy“, které provádějí souhrny relevantní vědecké literatury v oboru. Zatím poslední hodnotící zpráva, která byla postupně zveřejňovaná od konce roku 2013 do listopadu 2014, uvádí, že vědci jsou si na 95–100 % jisti, že většina současného globálního oteplování je způsobena zvýšenými koncentracemi skleníkových plynů a že k navyšování koncentrací dochází v důsledku lidských aktivit a že primární příčinou nárůstu teplot jsou emise CO2 v důsledku lidské činnosti především spalováním fosilních paliv a změnami využití krajiny, jako je odlesňování. Tato zjištění akceptují státní akademie věd všech významných industrializovaných států a nejsou zpochybněna jakýmkoliv státním či mezinárodním vědeckým orgánem.
Osvědčené postupy pro neutralizaci klimatického skepticismu
Změna klimatu je stále více politizovaným tématem, přičemž mnoho členů veřejnosti, zejména těch, kteří se označují za politicky konzervativní, se k tomuto nebezpečnému jevu staví skepticky. Ve snaze pochopit skepticismus a odpor k reakci na hrozbu změny klimatu byla zkoumána řada sociálních a psychologických procesů, včetně motivovaného uvažování, teorie ospravedlnění systému, orientace na sociální dominanci, Chci vědět více…
Jaký jste typ klimatického popírače?
V debatě o klimatu působí pět mocných psychologických sil – odmítání, zoufalství, zmatek, úzkost a optimismus. Všechny jsou zde a všechny mají svůj vlastní silný vliv na paralýzu, která debatu zachvátila. Tyto síly mají tendenci zakopávat lidi do svých pozic, takže se navzájem neslyší a my se nemůžeme dostat tam, kam potřebujeme – do budoucnosti, Chci vědět více…
Jak se klimatická změna sama zesiluje
Mořský led, vřesoviště, desertifikace: v globálním klimatu jsou ukryty sebeposilující mechanismy, které by mohly systém vymknout kontrole. Výzkumníci varují: Obvyklé klimatické modely nemohly adekvátně reprezentovat účinek – a mohou být příliš optimistické. Jev je dobře známý: když bílý mořský led taje, hladina moře ztmavne a pohltí více zářivé energie ze slunce. Výsledkem je, že se vzduch Chci vědět více…
Co se stane, když uhlíkové kompenzace shoří?
V říjnu Mezinárodní organizace pro civilní letectví oznámila nový klimatický závazek pro mezinárodní letecký průmysl: nulová čistota do roku 2050. Objevily se však obavy, jak letecký průmysl plánuje tohoto cíle dosáhnout – konkrétně jakým způsobem chce kompenzovat vlastní závislost na fosilních palivech pomocí uhlíkových offsetů. Tento systém má v sobě zabudovanou zranitelnost – offsety založené na lesnictví mohou být postupující Chci vědět více…
Demokracie a změna klimatu
Výzvy, kterým čelí obě strany, vyžadují naléhavou pozornost. Není však spravedlivé vybírat si favority: Jak se daří jednomu, může se dařit i druhému. Slova „demokracie“ a „změna klimatu“ se v jednom dokumentu vyskytují příliš zřídka. To by se mělo změnit. Ačkoli se jedná o samostatné a odlišné problémy, s nimiž se moderní společnost potýká, mají Chci vědět více…
Václav Cílek: Co se děje se světem a s námi
Přednáška geologa, klimatologa, spisovatele a vědce RNDr. Václava Cílka
Bill Gates: Můj vzkaz světu na konferenci COP26
Bill Gates, 02.11.2021 Zdravím vás ze skotského Glasgow. Jsem zde na klimatické konferenci COP26 a zatím to bylo pár dní jako ve víru dění. Jak jsem napsal v deníku Financial Times, jednou z mých hlavních priorit zde na konferenci COP je zajistit, aby svět upřednostňoval rozšiřování inovací v oblasti čistých technologií. Pokud se chceme vyhnout Chci vědět více…
Nejděsivější část změny klimatu, o které jste nikdy neslyšeli
Teplota mokrého teploměru je jedním z rysů změny klimatu způsobených globálním oteplováním, které při diskusích o radikálních změnách, které naše planeta v nadcházejících letech zažije, často vynechá. Diskuse se z velké části zaměřila na problémy, jako je sucho, hurikány, tornáda, bouřková aktivita a dokonce neobvyklé nachlazení. Dopady zvýšeného tepla byly vynechány, protože předpokládáme, že se nesprávně ukazuje, Chci vědět více…
Se změnami klimatu pomůže rozvoj obnovitelných zdrojů, potvrdili vědci
10. října 2018 Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC) dnes publikoval očekávanou zprávu mapující možnosti naplňování scénářů pro udržení růstu globální teploty o 1,5 °C. Zásadním výstupem zprávy je důraz na potřebu rychlého přechodu k energetickému systému s významným podílem obnovitelných zdrojů energie. Podle IPCC také musí do roku 2050 skončit spalování uhlí kvůli výrobě Chci vědět více…
Změna klimatu v Evropě zavinila od r. 1980 škody za 400 mld eur.
Mimořádné projevy počasí související se změnou klimatu způsobily v evropských zemích od roku 1980 hospodářské ztráty za více než 400 miliard eur. Uvádí to Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve zprávě „Změna klimatu, dopady a zranitelnost v Evropě 2016“ [1]. Evropa podle zprávy čelí kvůli změně klimatu růstu hladiny moří a zvyšujícím se extrémům Chci vědět více…