Domy nepřipravené na klimatické extrémy nebudou dobrým dědictvím

Německý energetický zákon o budovách (GEG) zahrnuje nejen tepelná čerpadla, ale i energeticky úsporné renovace. Vývoj je však po bouřlivých jarních diskusích stejný: míra renovací je v současnosti nižší než jedno procento – a stále klesá. „Při tomto tempu bychom na celý fond potřebovali 100 let. Trochu dlouho, pokud jste si stanovili cíle pro rok 2045,“ říká Jan Peter Hinrichs v pořadu „Climate Lab“.

Podle jednatele Německého svazu pro energeticky účinné obálky budov (BuVEG) má energeticky účinná renovace jen samé výhody: Ušetříte peníze za energii, uděláte něco pro ochranu klimatu, zvýší se komfort a nemovitost je chráněna před velkou ztrátou hodnoty. Ani obava z vysokých investičních nákladů není pro stavební lobbisty argumentem, aby nedělali nic: Říká, že opatření lze poskládat dohromady a že člověk může vždy udělat přesně tolik, kolik si v danou chvíli může dovolit.

Jak se pozná energetický stav budovy?

Jan Peter Hinrichs: Podle obálky budovy a okenních rámů lze odhadnout, jak silná je izolace, a podle oken lze zjistit, zda mají dvě nebo tři skla. Z toho lze zhruba odvodit stav.

Lze podle toho také určit, zda je třeba dům renovovat?

Ne, je to jen první pohled. Pokud potřebujete přesné posouzení, měli byste si zavolat energetického poradce. Ten přijde, důkladně si dům prohlédne a ostrou tužkou spočítá, přesně, kde můžete udělat to či ono.

A pak také vystaví energetický průkaz, který je pro rekonstrukci rozhodující? Nebo ho musíte mít k dispozici už v době, kdy uvažujete o koupi bytu či domu?

Energetický poradce ho může vystavit, ale samozřejmě musí být k dispozici už při koupi – pokud se nejedná o historickou budovu. Pokud je však dům památkově chráněný, můžete předpokládat, že se v něm vyskytují energetické problémy. Existuje také průkaz spotřeby. Můžete si ho koupit online, stačí zadat základní údaje. To je ale nebezpečné, protože údaje o spotřebě odráží chování uživatele a to je důležité. Pokud jste byli před vystavením průkazu dlouho na dovolené, nebude mít příliš velkou vypovídací hodnotu.

Nebo jestli jste minulou zimu ztlumili topení?

Rozhodně. Ale úplně vypnout byste ho měli jen v novějších budovách. Ty velmi staré jsou náchylné k plísním, zejména se špatnými okny. Pak dochází ke kondenzaci vlhkosti na povrchu.

Zájem o energeticky úsporné renovace se v posledních měsících jen zvýšil. Proč se o ně nikdo nezajímal před diskusí o energetickém zákoně o budovách?

Zřejmě záleží na nákladech na energie. Když prudce vzrostly kvůli, zvýšilo se povědomí o spotřebě energie, protože si všichni uvědomili: jde to přímo do peněženky. Nájemníci se nyní také dívají na svůj „druhý nájem“, tedy na vedlejší náklady, a přemýšlejí: Zvyšují se? Budu si moci byt v takovém stavu v jakém je nyní, dovolit i v budoucnu?

Je ve vašich úvahách jako sdružení hlavní otázkou úspora energie, nebo to, že chceme a musíme dosáhnout klimatických cílů?

Velkou výhodou úspory energie je, že pomáhá všude. Jakmile investujete, ušetříte peníze, uděláte něco pro ochranu klimatu a – což je velká výhoda, na kterou se bohužel často zapomíná – zvýší se komfort. Můžete využít každý metr čtvereční obytné plochy a nemusíte se v zimě vyhýbat oknům kvůli průvanu. S dobrou obálkou budovy lze tento problém odstranit. Ale v renovacích postupujeme velmi pomalu.

V červenci jste v podnětném dopise spolkové vládě kritizovali pomalé tempo a propad tempa renovací. Mělo to nějaký konkrétní důvod?

Míra renovace se v současné době pohybuje pod jedním procentem. To je již tak nízká úroveň, která byla dále snížena zákonem o energetické náročnosti budov. Vyčkávací postoj je stále silnější. To je samozřejmě nevýhoda, pokud chcete dosáhnout klimatických cílů do roku 2030.

Máte na mysli diskuse o tepelných čerpadlech?

Přesně tak. Kdybyste četli víc než jen titulky a skutečně se podívali na to, co chtělo Spolkové ministerstvo hospodářství udělat, tak zákon nebyl tak špatně připravený, jak se vždy tvrdí.

Neobvyklý pohled – s ohledem na renovaci budov?

Podíváme-li se na skutečnost, že chceme dosáhnout pokroku v oblasti klimatické neutrality do roku 2030, ale navrhované tempo není přijato. S postupem času však bude dosažení těchto cílů stále obtížnější. Jakou cenu budete muset zaplatit, pokud začnete až za několik let? Bude vyšší než dnes?

Čím déle čekáme, tím je to dražší, protože musíme udělat více za kratší dobu.

Ano, hora je stále strmější a strmější. To je ten problém. Protože cíle se nemění.

Zpackala federální vláda proces z hlediska komunikace?

O to jde, protože zákon není nový. Je třeba znovu a znovu opakovat, že byl vytvořen již v roce 1976. Jeho předchůdcem byl zákon o tepelné izolaci, poté vyhláška o úsporách energie.

Z toho vznikl zákon o hospodaření energií v budovách, který byl mylně nazýván zákonem o vytápění, ačkoliv obsahuje mnohem více než jen vytápění. Věc má celkem 114 paragrafů. Ministerstvo chce upravit dva z nich. Ale tyto dva byly silným zásahem v tom smyslu, že se poprvé řešily zásoby. To předtím opravdu nikdy nebylo. A i když bylo povinné zateplení posledního patra, tak se to nekontrolovalo. Jiné je to u topných systémů, kam přichází kominík.

Jak velký je pokles žádostí o renovaci? Je třeba mluvit o propadu?

Zaznamenáváme určitou neochotu nebo dokonce pokles žádostí o financování. Ale jak jsem již řekl, počty žádostí o financování jsou již nyní na nízké úrovni. Je však obtížné přesně vyčíslit, kolik jich je, protože údaje o renovaci se neshromažďují přesně. Víme přibližně, kolik je to metrů čtverečních. To by se dalo zpětně dopočítat, ale tento údaj by nikomu nic neřekl.

A tato míra renovace znamená, že se nám v současné době daří renovovat jedno procento budov ročně?

To je odhad. Při tomto tempu bychom na celý fond potřebovali 100 let.

To je trochu dlouhá doba, pokud jste si stanovili cíle pro rok 2045.Co by bylo nutné a teoreticky možné?

V orientační studii Německé energetické agentury jsme spočítali, že by byla nutná dvě procenta ročně, jinými slovy zdvojnásobení rychlosti. Problém je v tom: v minulých letech bylo vždy příliš málo kapacit pro renovaci, protože nová výstavba byla velmi silná. Nyní dochází k propadu nové výstavby a kapacity pro renovace by byly k dispozici, ale stále se nezačínají.

A co je toho příčinou?

To je dobrá otázka, na kterou bohužel nemám dobrou odpověď. Možná jsou na vině rostoucí úrokové sazby, i když s rekonstrukcemi se dá vždycky něco postupně dělat. Nemovitost je třeba udržovat, protože pokud nerekonstruujete, vidíme nyní nehorázné znehodnocení nemovitostí – na venkově je to 20 až 30 procent. Dříve si lidé vybírali a kupovali dům nebo byt jen podle jeho polohy. To už je pryč.

Přesto počet žádostí o dotace klesá?

Možná se o možnostech financování ještě dostatečně neví. V loňském roce byly také sníženy sazby dotací. Pokud jste chtěli rekonstruovat plášť budovy, dostávali jste dotaci 20 procent. Nyní je to jen 15 procent. V této složité situaci je to samozřejmě nevýhoda, kterou je třeba zvrátit.

Mnoho lidí o takových energeticky úsporných renovacích neuvažuje, protože se bojí, že vše bude příliš drahé. S čím musíte u těchto opatření počítat?

Je těžké uvést přibližné číslo domu, protože některé budovy pocházejí z 90. let a jiné ze 70. let. Také metry čtvereční jsou velmi rozdílné. Ale s individuálním plánem renovace se to dá snadno spočítat. Když přijde energetický poradce, dá doporučení, co by se mělo udělat nejdříve: Obvodový plášť budovy? Otopný systém? Co má smysl? Pak můžete vždy udělat přesně tolik, kolik si můžete dovolit. To je výhoda: všechna opatření se dají dělat po částech.

A vyplatí se každé opatření samostatně?

Vždy. Jednoduše ze tří důvodů: Každé opatření zvyšuje úroveň komfortu. Za druhé, každé z nich šetří energii. A za třetí, každé z nich udržuje hodnotu nemovitosti. Na to se soukromí vlastníci nezaměřují, ale zejména pokud chcete něco odkázat svým dětem, je důležité, aby si nemovitost zachovala svou hodnotu a neustále ji neztrácela.


Clara Pfeffer a Christian Herrmann hovořili s Janem Peterem Hinrichsem. Rozhovor byl pro lepší srozumitelnost zkrácen a uhlazen.

Jan Peter Hinrichs je jednatelem Spolkového svazu pro energeticky účinné obvodové pláště budov. BuVEG se zasazuje o to, aby „obálky budov byly v Berlíně politicky zastoupeny“.