22.2.2013 Praha – Dosud tajný audit, jak vyrostly výkupní ceny elektřiny ze slunce, je na světě. Místo předsedkyně energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové ho však nakonec zveřejnil poslanec Aleš Rádl z ODS se sdružením Informační institut.
Zpráva společnosti BDO z května 2012 popisuje pochybení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) při výpočtu výkupních cen a Alena Vitásková ho před měsícem využila k trestnímu oznámení na bývalé pracovníky úřadu z éry svého předchůdce Josefa Fiřta. Nikdo ho však navzdory slibům veřejnosti neukázal.
Diletantské propočty
Poslanec Rádl ve shodě s Vitáskovou interpretuje audit tak, že prokazuje vinu bývalého vedení ERÚ. „Úřad nadhodnocoval výkupní ceny za solární energii na základě ať už zmanipulovaného, nebo diletantsky zpracovaného propočtu,“ prohlásil.
Odkazuje přitom na jedno ze čtyř hlavních zjištění auditu, které zní „Nepřesná kalkulace výkupních cen elektřiny z fotovoltaických zdrojů“. V dalších odstavcích BDO kritizuje údajné byrokratické přehmaty, například „nedostatečně nastavený proces administrace a archivace“.
Rádlovi lidé nechali novináře do auditu nahlédnout a skutečně obsahuje čtyři příklady špatných výpočtů výkupních cen, které se nedržely závazné vyhlášky.
Více i méně
Zvýšit výkupní cenu mohly dva z nich. V letech 2006-2011 byla špatně nastavena doba životnosti slunečních elektráren. Nebyl do ní totiž započten rok výstavby, a stát tedy bude elektrárny podporovat jednadvacet let místo dvaceti.
V letech 2005-2008 byly do výkupní ceny špatně započteny sazby podnikové daně. Například v roce 2008 úřad použil sazbu 24 procent, i když vláda v té době už ve sněmovně prosazovala snížení na 21 procent. Solární firmy, které tehdy zahájily provoz, tak mohly dostat víc peněz. V roce 2005 byla naopak započtena sazba 25 procent, i když ve skutečnosti byla o procento vyšší.
Na druhou stranu si však na další dvě chyby mohou stěžovat provozovatelé solárních elektráren. O značné částky totiž přišli v roce 2009, kdy úřad snížil výkupní cenu o pět procent. „Snížení nebylo dostatečně odůvodněno ekonomickými parametry,“ tvrdí BDO.
V roce 2006 byly stanoveny ceny, které nezajišťovaly, že se solární podniky dočasně nepropadnou do ztráty. ERÚ tehdy určil výkupní cenu ve výši 13,2 koruny za kilowatthodinu, správná cifra měla být 13,529 koruny.
Vyhláška v mezích zákona
Audit také výslovně netvrdí, že špatnými výpočty vznikla ztráta státu nebo spotřebitelům. Pouze naznačuje možný výklad, podle kterého jsou výkupní ceny příliš vysoké. Musela by je ovšem způsobit vyhláška ERÚ z roku 2005, která určila pravidla, podle kterých výkupní ceny zaručí patnáctiletou návratnost.
Vyhláška počítala s tzv. „diskontní návratností“, která zaručuje investorům tzv. přiměřený zisk. Kdyby úřad použil princip „prosté návratnosti“ bez přiměřeného zisku, zkrátila by se podpora na 11-12 let. Zmíněný argument použila předsedkyně Vitásková, když veřejnosti zdůvodňovala desetimiliardové ztráty a své trestní oznámení.
V tomto směru ovšem audit nehledá vinu u samotného úřadu. Vyhláška totiž prochází připomínkovým řízením, v jehož závěru kontroluje Legislativní rada vlády, jestli nepřekračuje mantinely příslušného zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie.
Vitásková se zpožděním
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková připouští, že Rádlem zveřejněný audit může být shodný s dokumentem, který si u BDO objednala a který využila jako podklad pro trestní oznámení. „Nevím to však jistě, protože jsem zveřejněný dokument neviděla,“ upřesňuje.
Potvrzuje také svůj dosavadní slib, že audit BDO sama publikuje tento týden na internetových stránkách ERÚ. „Ještě jsme nedostali souhlas státního zastupitelství,“ vysvětluje Vitásková zdržení.
Bývalý ředitel ERÚ Josef Fiřt, kterého Rádl považuje za hlavního viníka špatných výpočtů výkupních cen, nechce audit komentovat. „Ještě jsem ho neměl v ruce,“ připomíná.
Odkaz na originální článek http://aktualne.centrum.cz/domaci/kauzy/clanek.phtml?id=772113
Autor: Petr Holub
Zdroj: Aktuálně.cz