Nejnovější průzkum Evropské komise týkající se postojů veřejnosti k vědě a technice poukazuje na potřebu ještě větší otevřenosti výzkumu a jeho přizpůsobení potřebám společnosti. Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru „Znalosti a postoje evropských občanů k vědě a technice“ věří velká většina Evropanů v přínos vědy. Chtějí, aby tyto přínosy byly spravedlivěji rozděleny, a jsou opatrní vůči případným negativním dopadům vědy.
V průzkumu, který byl proveden ve 27 členských státech EU, na západním Balkáně, v Turecku a ve Spojeném království a zveřejněn 3. února, více než 8 z 10 občanů (83 %) uvedlo, že celkový vliv vědy a techniky vnímají pozitivně. Dvě třetiny (67 %) uvedly, že věda a technika zlepšují život lidí, činí ho jednodušším, zdravějším a pohodlnějším.
„Celkový pozitivní postoj k vědě a technologiím je potěšující, protože jsou nezbytné pro dosažení našich cílů v oblasti konkurenceschopnosti,“ uvedla Ekaterina Zaharieva, evropská komisařka pro začínající podniky, výzkum a inovace.
„Zároveň musíme reagovat na očekávání občanů ohledně spravedlivějšího rozdělení přínosů vědy a technologií. Měli bychom také pokračovat v podpoře otevřenosti, transparentnosti a integrity a zároveň posílit zapojení občanů a dalších zúčastněných stran do výzkumu a inovací,“ dodala.
Téměř dvě třetiny respondentů průzkumu sice uznávají, že věda a technologie mohou přispět ke zlepšení životního prostředí a řešení klimatických změn. Ale stále se domnívají, že „většinou pomáhají firmám vydělávat peníze“.
EU prostřednictvím svých programů financování podporuje nejrůznější oblasti výzkumu, spolupracuje s výzkumnými a technologickými organizacemi, organizacemi občanské společnosti, soukromými společnostmi atd.
Zaměřuje se přitom na strategické oblasti, které mohou aktérům výzkumu a inovací pomoci zvýšit jejich konkurenceschopnost a udržitelnost tím, že budou rozvíjet špičkový výzkum, který může být přínosem pro hospodářství a občany.
Financuje také důležitý výzkum, který nemusí být ziskový, a proto není pro podniky prioritní, jako je tomu někdy například v oblasti zdravotnictví. Stejně tak podporuje výzkumné iniciativy, které podporují mezinárodní spolupráci a pomáhají snižovat rozdíly mezi zeměmi EU.
Technologie musí být přínosem pro všechny
Odpovědi na několik otázek ukázaly, že občané upřednostňují, aby věda byla inkluzivní, přinášela užitek co největšímu počtu lidí a zároveň je zapojovala do výzkumu.
Na otázku, jaký význam má prosazování rovnosti žen a mužů ve vědě a technice, 69 % respondentů vyjádřilo přesvědčení, že by nám to pomohlo žít ve spravedlivější a rovnější společnosti, a 63 % uvedlo, že by to zlepšilo výsledky výzkumu.
Většina respondentů také zdůraznila očekávaný pozitivní dopad vědy na mladé lidi: 68 % uvedlo, že věda vytvoří více příležitostí pro budoucí generace, a 61 % uvedlo, že připraví mladé lidi na to, aby se chovali jako dobře informovaní občané.
Až 77 % dotázaných uvedlo, že výzkum by měl při své práci zohledňovat potřeby všech skupin lidí, a 72 % si myslí, že jejich vláda by měla převzít odpovědnost za to, aby nové technologie přinášely prospěch všem.
Podobně 63 % respondentů uvedlo, že „zapojení nevědeckých pracovníků do výzkumu a technologického vývoje zajišťuje, že věda a technologie odpovídají potřebám, hodnotám a očekáváním společnosti“
Rámcový program Horizont Evropa věnuje finanční prostředky na výzkumné projekty občanské vědy a také na příslušné podpůrné politické akce (např. Evropská občanská věda nebo pokračující celoevropské úsilí o sledování biologické rozmanitosti).
Stejně tak se naprostá většina respondentů (80 %) domnívá, že výsledky výzkumu financovaného z veřejných zdrojů by měly být bezplatně dostupné online.
To je v souladu s koncepcí otevřené vědy, kterou prosazuje EU a která požaduje včasné a otevřené sdílení znalostí a otevřený přístup k vědeckým publikacím a výzkumným údajům pro veškerý výzkum financovaný z veřejných prostředků.
Podle oficiální hodnotící zprávy z roku 2023 vzrostl v programu Horizont 2020 podíl publikovaných prací s otevřeným přístupem z 65 % v roce 2014 na 86 % v roce 2019. V rámci programu Horizont Evropa musí příjemci poskytovat okamžitý otevřený přístup ke svým vědeckým publikacím.
AI také v centru pozornosti
Pokud jde o rychle rostoucí využití umělé inteligence (AI), polovina respondentů (50 %) uvedla, že věří, že AI může přispět k vědeckým objevům souvisejícím se závažnými problémy, jako jsou klimatické změny a nemoci.
Pouze 38 % respondentů uvedlo, že důvěřuje vědeckému výzkumu a objevům vytvořeným s pomocí AI. Čtvrtina (25 %) tomuto typu výzkumu nedůvěřuje. Přibližně 58 % respondentů také vyjádřilo určité obavy z potenciálu vědeckých aplikací ohrozit lidská práva.
Evropská komise uznala rostoucí roli umělé inteligence ve výzkumu, ale zdůraznila, že je třeba postupovat opatrně a chránit základní práva.
Eurobarometr provádí z pověření orgánů EU průzkumy veřejného mínění v celé Evropě a sleduje nálady veřejnosti na určitá témata. Toto poslední vydání navazuje na dlouhou řadu průzkumů na toto téma, která se táhne již několik desetiletí, přičemž poslední průzkumy byly provedeny v letech 2021, 2013, 2010 a 2005.
Články v časopise Horizon lze bezplatně publikovat pod licencí Creative Commons Uveďte autora 4.0 International (CC BY 4.0).
Musíte uvést příslušné údaje. Prosíme vás, abyste tak učinili:
Autor: Redakce magazínu Horizon
Zdroj: https://projects.research-and-innovation.ec.europa.eu/en/horizon-magazine/do-europeans-trust-science-new-survey-says-yes
Tento článek byl původně publikován v Horizontu, časopisu EU pro výzkum a inovace.
Související příspěvky:
Proč lidé věří konspiračním teoriím a jak tím ohrožují naši demokracii?
EU chce investovat 43 miliard eur do výroby čipů
Chorvatsko: Přechod na euro a připojení k Schengenu
Energetickou nezávislost Evropy může zajistit pouze skladování energie
Nastal čas, aby se evropská ekonomika stala odolnou vůči klimatickým změnám
Otevřený dopis klimatologů Severské radě ministrů
Rozhovor s Christophem Leitlem: Evropa je příliš pomalá
Ukrajina a Moldavsko: Česká republika připravuje plán integrace