Infarkt uvolní imunitní buňky, které stimulují neurony v mozku, což vede k regeneračnímu spánku. Podle nové studie zahrnující myši i lidi se imunitní buňky po infarktu stahují do mozku a podporují hluboký spánek. Studie zjistila, že tento těžký spánek pomáhá zotavení tím, že zmírňuje zánět v srdci.
Podle spoluautora studie Camerona McAlpina z Icahn School of Medicine at Mount Sinai v New Yorku, který se zabývá studiem imunitních funkcí kardiovaskulárního a nervového systému, by tato zjištění, publikovaná 30. října v časopise Nature, mohla přispět k lepší péči o lidi po infarktu. „Dostatek spánku a odpočinku po infarktu je důležitý pro dlouhodobé hojení srdce,“ poznamenává.
Podle Rachel Roweové, specialistky na spánek a záněty na Coloradské univerzitě v Boulderu, důsledky této studie přesahují rámec infarktu. Při jakémkoli zranění by mělo být přirozenou reakcí vašeho těla pomoci vám spát, aby se vaše tělo mohlo uzdravit, říká.
Vědci již dlouho vědí, že spánek a kardiovaskulární zdraví spolu souvisejí. Lidé, kteří špatně spí, jsou například vystaveni vyššímu riziku vzniku vysokého krevního tlaku než lidé, kteří spí zdravě. Ovšem to, jak kardiovaskulární onemocnění ovlivňuje spánek, bylo prozkoumáno méně.
Aby se autoři dozvěděli více, vyvolali u myší srdeční infarkt a zkoumali mozkové vlny zvířat. Vědci zjistili, že tyto myši strávily mnohem více času v pomalovlnném spánku – fázi hlubokého spánku, která je spojována s uzdravováním – než myši, které infarkt neprodělaly.
Dále se autoři snažili zjistit, co tento efekt způsobuje. Jedním ze zřejmých míst, kam se podívat, byl mozek, který řídí spánek, poznamenává McAlpine. Říká, že po infarktu spustí imunitní buňky v srdci mohutný výbuch zánětu, a vědce zajímalo, zda se tyto imunitní změny projevují také v mozku.
Tým zjistil, že po infarktu myši zaplavily její mozek imunitní buňky zvané monocyty. Tyto buňky produkovaly velké množství proteinu zvaného tumor nekrotizující faktor (TNF), který je důležitým regulátorem zánětu a také podporuje spánek.
Aby vědci potvrdili, že tyto buňky souvisejí se zvýšeným spánkem, zabránili monocytům v hromadění v mozku hlodavců. Výsledkem bylo, že „u myší po infarktu již nedocházelo ke zvýšení pomalých vln spánku,“ říká McAlpine a podporuje tak teorii, že příliv monocytů do mozku přispívá ke zvýšení spánku po infarktu. Podobné experimenty potvrdily roli TNF jako posla mozkových buněk, který navozuje spánek.
Dřímotou k zotavení
Aby vědci pochopili účel extra spánku, opakovaně přerušovali pomalovlnný spánek u myší, které prodělaly srdeční infarkt. Tým zjistil, že tyto myši měly více zánětů v mozku i v srdci a jejich prognóza byla mnohem horší než u myší, které mohly po infarktu nerušeně spát.
Autoři zkoumali také lidi, kteří prodělali akutní koronární syndrom, což je označení pro stavy, včetně srdečního infarktu, které jsou způsobeny náhlým snížením průtoku krve srdečním svalem. Ti, kteří v týdnech následujících po takové příhodě uváděli špatný spánek, měli v následujících dvou letech vyšší riziko vzniku infarktu a dalších závažných kardiovaskulárních problémů než ti, kteří spali dobře.
Vzhledem k těmto zjištěním „musí lékaři informovat pacienty o důležitosti dobrého spánku“ po infarktu, říká Rowe. Na to by se mělo myslet i v nemocnici, kde by se testy a zákroky měly v ideálním případě provádět během dne, aby se minimalizovalo přerušení spánku.
Dodává, že tato zjištění poukazují na obousměrný vztah mezi spánkem a imunitním systémem. „Když vaše babička říkávala: „Když se nevyspíš, budeš nemocný“, bylo v tom hodně pravdy.“
Autor: Mariana Lenharová, https://www.scientificamerican.com/