Brusel 26. ledna 2017 V letošním roce si připomínáme 75. výročí konference ve Wannsee, na níž nacisté s chladnou byrokratickou přesností načrtli plány na vyhlazení evropských Židů. Léta běží a tyto události jsou nám již dost vzdáleny, avšak o to větší máme povinnost na chvíli se zastavit a věnovat jim vzpomínku a zamyšlení. „Uchovávat vzpomínky se stalo svatou povinností všech lidí dobré vůle.“ To nám ukládá nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel, který v minulém roce zemřel. Celý svůj život zasvětil tomu, aby byl hlasem lidí přeživších hrůzy šoa. Naše povinnost je ještě naléhavější, neboť přeživších a přímých svědků holokaustu rok od roku ubývá. Zanechávají tady mladší generaci úkol předávat toto poselství ve stejně silné podobě. My nezapomeneme.
Letos je to rovněž poprvé, kdy si holokaust připomínáme bez přítomnosti bývalého německého prezidenta Romana Herzoga, který nedávno zemřel. Byl to právě on, kdo v roce 1996 do německých zákonů prosadil Den památky obětí nacismu, který připadá na 27. leden. Toto gesto spustilo proces, na jehož konci Spojené národy v roce 2005 prohlásily tento den za Mezinárodní den uctění památky obětí holokaustu. Připomínali jsme si tehdy 60. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka, k němuž došlo dne 27. ledna 1945.
Projekt Evropské unie má své kořeny v dějinách evropského kontinentu a tuto povinnost připomínat si zásadní události plně sdílí. V dnešní nelehké době slouží paměť nejen k tomu, abychom si připomínali minulost, ale také jako kompas k cestě do budoucnosti, abychom na ní neopakovali staré chyby a nenechali se chytit do stejných pastí, jako tomu bylo, když jsme z uzdy pustili diskriminaci a nenávist. Elie Wiesel si byl vědom, jak nebezpečnou setbou je rostoucí nenávist. Pochopil hrozbu, již s sebou tato nová vlna přináší, a dlouho před ostatními varoval před antisemitismem, který, ač v novém hávu, v Evropě znovu hrozivě pozvedá hlavu.
Historie nám dává poučení, že nenávist se může snadno zvrhnout v podněcování k násilí a v násilí samotné. Z toho důvodu je jednou z priorit EU boj proti nenávisti a jejím verbálním projevům. Evropská komise se v květnu 2016 dohodla s velkými společnostmi v oblasti IT a s platformami sociálních médií na určitých pravidlech chování. Tyto subjekty by měly monitorovat a do 24 hodin mazat nezákonné verbální projevy nenávisti, které jsou jim nahlášeny. Doplňujeme tím stávající legislativu, kterou Evropská komise prosadila a jež staví mimo zákon činy a výroky, jež veřejně schvalují, popírají, hrubě zkreslují nebo zlehčují holokaust.
Dnes se velmi snadno šíří falešné zprávy, takže pokud jde o případy popírání holokaustu, nesmíme být neteční. A to bez ohledu na to, jakou mají formu: může se jednat o tzv. „tvrdé“ popírání holokaustu, neuznávající samotnou jeho existenci – to je nezákonné –, ale také o zákeřné tzv. „měkké“ popírání holokaustu, které bagatelizuje rozsah a hloubku zla, které představuje šoa, nebo zpochybňuje význam holokaustu pro dnešní svět nebo se třeba pokouší relativizovat závažnost holokaustu srovnáváním s jinými situacemi.
Tváří v tvář rostoucímu antisemitismu a dalším typům nenávisti, tváří v tvář novým incidentům vyvolaným násilím je Evropská komise odhodlána předcházet všem formám antisemitismu a bojovat proti nim a zaručit, aby mohli Židé v Evropě žít tak, jak chtějí. Evropa bude i nadále místem, kde vládne mír a tolerance, kde se staví mosty a netolerance a diskriminace nemá místo.
Podpis
Jean-Claude Juncker
předseda Evropské komise
Evropská komise – Prohlášení – STATEMENT/17/148